Změny v účetnictví od roku 2016

1. Rozdělení účetních jednotek do kategorií

Novela zákona o účetnictví, provedená zákonem č. 221/2015  Sb. přináší s účinností od 1.1.2016 celou řadu změn. Jednou z těchto změn je rozdělení účetních jednotek do několika kategorií. Zařazení do příslušné kategorie je závislé na překročení stanovených kritérií, kterými jsou:

• hodnota aktiv,
• čistý obrat,
• průměrný počet zaměstnanců.

Účetní jednotky jsou zařazeny do následujících 4 kategorií:

Mikro účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 9.000.000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 18.000.000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malá účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 100.000.000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 200.000.000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě ze tří kritérií:

• aktiva celkem 500.000.000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1.000.000.000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě ze tří kritérií:

• aktiva celkem 500.000.000 Kč,
• čistý obrat 1.000.000.000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250.

Za velkou účetní jednotku se však vždy považuje:

• subjekt veřejného zájmu (§ 1a),
• vybraná účetní jednotka (na základě § 1 odst. 3 jsou vybranými účetními jednotkami organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny).

Definice příslušných pojmů jsou uvedeny v novém ustanovení § 1d zákona o účetnictví:

• aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy,
• ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12,
• průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

2. Kategorizace KONSOLIDAČNÍCH SKUPIN

V souladu se zavedením kategorizace skupin účetních jednotek se nově budou rozlišovat konsolidační skupiny, přičemž zařazení do příslušné konsolidační skupiny bude opět záviset na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. aktiva, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni. V souladu s § 22a odst. 1 je kategorie malé skupiny účetních jednotek osvobozena od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

3. NOVĚ VYMEZENÉ POVINNOSTI ÚČETNÍCH JEDNOTEK

Pro jednotlivé kategorie účetních jednotek jsou pak stanoveny rozdílné požadavky a povinnosti. Týká se to zejména:

• možnosti vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (§ 9, § 13a),
• povinnosti sestavovat přehled o peněžních tocích (cash flow),
• povinnosti sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu,
• povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20),
• povinnosti sestavovat výroční zprávu a její obsah (§ 21),
• zveřejňování výkazu zisku a ztráty.

Nově platí následující pravidla:

• obchodní společnosti, v případě, pokud jsou střední nebo velkou účetní jednotkou, mají za povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2), k tomu lze uvést, že doposud bylo sestavení uvedených přehledů dobrovolné, nikoliv však povinné, výjimkou byly vybrané účetní jednotky (§ 18 odst. 1 a 2),
   
• malé a mikro účetní jednotky nemusí:
   

• sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu,

• uvádět ve výroční právě nefinanční informace (§ 21 odst. 3),

• zveřejňovat výkaz zisku a ztrát, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní předpis a nemají za povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 21a odst. 9),
   

• střední účetní jednotky nemusí uvádět ve výroční zprávě nefinanční informace (§ 21 odst. 3),
   
• povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem mají:
   

• velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

• střední účetní jednotky,

• malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z níže uvedených hodnot:

1. aktiva celkem 40.000.000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80.000.000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

• ostatní malé účetní jednotky (například společnosti s.r.o.), pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty z výše uvedených částek, týkajících se výše aktiv, obratu a počtu zaměstnanců,

• výše uvedeným pravidlem však není dotčena povinnost mít ověřenou účetní závěrku v případě, kdy tak ukládá zvláštní právní předpis (například v případě o.p.s.).
   

• střední účetní jednotky nemusí uvádět ve výroční právě nefinanční informace,
   
• podle nové úpravy § 20 a nového ustanovení § 1b by nevyhotovovaly výroční zprávu:

 

1. vybrané účetní jednotky, pokud nejsou zároveň subjektem veřejného zájmu nebo pokud ověření účetní závěrky auditorem není povinné podle zvláštních právních předpisů,  

2. malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují ani jednu podmínku pro ověření účetní závěrky auditorem nebo pokud ověření účetní závěrky auditorem není povinné podle zvláštních právních předpisů,

3. ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské) pokud nesplňují alespoň dvě podmínky stanovené pro ověření účetní závěrky auditorem nebo ověření účetní závěrky auditorem není povinné podle zvláštních právních předpisů,

4. mikro účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské) pokud ověření účetní závěrky auditorem není povinné podle zvláštních právních předpisů,
    

• podle nové úpravy § 20 a podle § 1b by vyhotovovaly výroční zprávu pouze účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
   

  1. účetní jednotky (velké, střední, malé i mikro), kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanovuje zvláštní právní předpis,

  2. velké (v rámci rovnosti povinností s velkými účetními jednotkami i subjekty veřejného zájmu) a střední účetní jednotky,

  3. malé účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem:

  • akciové společnosti a svěřenské fondy podle občanského zákoníku (při překročení jedné ze stanovených hodnot pro ověření účetní závěrky auditorem),

  • ostatní malé účetní jednotky (při překročení dvou ze stanovených hodnot pro ověření účetní závěrky auditorem).

4. Změny účetních metod

Další změny se týkají některých účetních pojmů a souvisejících účetních metod. Mění se například:

1) Účetní zásada věrného a poctivého obrazu účetnictví (§ 7):

• zásada platná do 31.12.2015: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky,
• zásada platná od 1.1.2016: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (pro účely zákona o účetnictví použita legislativní zkratka "uživatel"), činit ekonomická rozhodnutí.

2) Informace o událostech po rozvahovém dni (§ 19 odst. 5 a 6):

• zásada platná do 31.12.2015: Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne a informace o skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne, a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky,
• zásada platná od 1.1.2016: V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

3) Vymezení vlastních nákladů u zásob a dlouhodobého majetku (§ 25 odst. 5):

    Zásoby:

• zásada platná do 31.12.2015: Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami,
• zásada platná od 1.1.2016: Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností, vymezené v souladu s účetními metodami.

    Dlouhodobý majetek:

• zásada platná do 31.12.2015: Vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami,
• zásada platná od 1.1.2016: Vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností, vymezené v souladu s účetními metodami.

4) Účetní rezervy (§ 26 odst. 3):

• zásada platná do 31.12.2015: Rezervami se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.
• zásada platná od 1.1.2016: Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.

5. Zpráva o platbách

Povinnost sestavit k rozvahovému dni zprávu o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země mají na základě § 32a velké účetní jednotky včetně subjektu veřejného zájmu (s výjimkou vybraných účetních jednotek),

• jsou-li činné v těžebním průmyslu, pokud vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením EU (tj. nařízení č. 1893/2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE, Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.),
• které jsou činné v odvětví těžby dřeva v původních lesích, vyvíjejí-li činnosti uvedené v příslušném nařízení EU (tj. nařízení č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.).

Obsah uvedené zprávy o platbách pak podrobně je popsán v § 32b, způsob zveřejnění je popsán v § 32d.

6. Subjekty veřejného zájmu

Definici subjektu veřejného zájmu obsahoval zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech. Od roku 2016 je příslušná definice uvedena přímo v zákonu o účetnictví, konkrétně jde o ustanovení § 1a. Subjektem veřejného zájmu je účetní jednotka se sídlem v ČR, která je:

• uvedena v § 19a odst. 1 zákona o účetnictví ( to znamená obchodní společnost, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu),
• bankou podle zákona upravujícího činnost bank,
• spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
• pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven nebo zajišťoven,
• penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
• zdravotní pojišťovnou.

7. Návrat jednoduchého účetnictví

Systém jednoduchého účetnictví byl ze zákona o účetnictví vyřazen zákonem č. 437/2003 Sb.,kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. ledna 2004, konkrétně článkem "IV. Zrušovací ustanovení", kterým byla zrušena vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.

Podle § 38a zákona o účetnictví však bylo některým účetním jednotkám (jedná se o občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva) umožněno i nadále vést jednoduché účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.,pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Přitom se na výše uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003.

Novela zákona o účetnictví přináší od 1.1.2016 znovu zpět právní úpravu pro vedení jednoduchého účetnictví, která se však týká jen určitého okruhu účetních jednotek. Jednoduché účetnictví je postaveno na principu evidence příjmů a výdajů, nikoliv tedy výnosů a nákladů, jak je tomu v tzv. "podvojném účetnictví".

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že fyzických osob se možnost vedení jednoduchého účetnictví netýká, neboť pro fyzické osoby platí ustanovení § 7b zákona o daních z příjmů, které pro prakticky shodnou možnost evidence příjmů a výdajů používá pojem "daňová evidence".

Kdo může vést jednoduché účetnictví:

Jednoduché účetnictví mohou vést pouze účetní jednotky, které jsou uvedeny v § 1f zákona o účetnictví. To znamená, pokud:

• není plátcem DPH,
• její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnout 3.000.000 Kč,
• hodnota jejího majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč a
• je současně:

1. spolkem a pobočným spolkem,
2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5. honebním společenstvem.

Pravidla pro vedení jednoduchého účetnictví:

Pravidla pro vedení jednoduchého účetnictví vyplývají z nového ustanovení § 13b zákona o účetnictví. Účetní knihy v jednoduchém účetnictví jsou pro pamětníky dob dřívějších dobře známé. Jsou jimi opět:

• peněžní deník,
• kniha pohledávek a kniha závazků,
• pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví sestavují:

• přehled o majetku a závazcích,
• přehled o příjmech a výdajích,

a to nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek výše uvedených přehledů a účetní metody v jednoduchém účetnictví stanoví příslušný prováděcí právní předpis k zákonu o účetnictví (prováděcí účetní vyhláška).

DALŠÍ INFORMACE:

Text novely zákona o účetnictví naleznete zde ....

Příslušný text sněmovního tisku č. 398 a důvodové zprávy k novele zákona o účetnictví naleznete zde ....